Anglo ~ frísko ~ saský futhorc

Germánské kmeny, které v 5. století n.l. migrovaly do země boha Inga (Ing-land) si sebou též přinesly runové písmo. Edred Thorsson je toho názoru, že šlo o  starší futhark 24 run, který byl záhy v Anglii dále rozšířen, zatímco podle Nigela Pennicka došlo k rozšíření staršího futharku na 28 run ve Frísku, k čemuž snad došlo v 5. století, a tento futhork se dostal do Anglie. Fríských runových artefaktů není mnoho, pocházejí z období mezi 6. a 9. stoletím, nicméně jsou velmi často výrazně magického charakteru a je poměrně obtížné je interpretovat bez praktické znalosti germánské esoteriky. Frísko bylo baštou staré víry a pod vedením vůdců jako byl král Radbod odolávalo judeokřesťanské invazi až do pozdního 7. století. Roku 1857 byl v řece Temži nalezen krátký meč s jedním ostřím (tzv. sax), který pochází asi z počátku 8. století a nese runovou řadu 28 run.
V Anglii byla tato řada záhy rozšířena na Anglo-saský futhork 29 run. Oproti staršímu futharku došlo především ke změně fonetické hodnoty 4. runy (Ansuz) [a] získala fonetickou hodnotu [o] a stala se z ní runa (Ós). Tím došlo i ke změně fonetické hodnoty 24. runy — (Othala) [o] se stala runou Éthel s fonetickou hodnotou [oe] a později [é]. Nový aett, který začínal 25. runou se skládal z těchto run: (Ac) [a], (Aesc) [ae], Ýr [y], Ior [eo]/[io], Éar [ea]. Tento futhork o 29 runách a jeho esoterní doktrína, která vychází z tradice starogermánského futharku, je zachycena ve Staroanglické runové básni.
Okolo počátku 9. století byla v severní Anglii tato řada dále rozšířena. Tento tzv. Northumbrijský futhork doplnil 4. aett na plný počet 8 run a též uvedl 33. runu, kterou lze tedy vnímat jako runu ústřední. V obdobném smyslu se s rolí „ústřední runy“ ještě setkáme v gótské alfabetě. Nigel Pennick konstatuje, že 4. aett vykazuje stopy keltského vlivu a že právě v oblasti severní Anglie a jižního Skotska, kde anglo-saský futhork doznal svého rozšíření, byla interakce mezi germánskými a keltskými učenci a kouzelníky obzvláště intenzivní. Jde o tyto runy: Cweordh [q], Calc [k], Stán [st] a Gár [g]. Právě na tyto runy Calc [k], Stán [st] a Gár [g] poukazuje též Stephen Flowers s tím, že tyto runy se přímo vztahují k esoterice Grálového cyklu. Anglické runové řady vycházejí z tradice starogermánského rutharku a plynně naň navazují. O tom, že byl zachován identický systém aettů (aettir) nás zpravuje manuskript Cottonian Domitian A 9.