Knižní tipy

Q

Publikace je stručnou syntézou náboženství pravěkých a raně středověkých Evropanů. Definuje archeoreligionistiku, kdy archeologie poskytuje základní prameny studia archaických náboženství, které doplňují a oživují zejména dějiny starověkých religií, etnoarcheologie a obecné historie. Kniha má dvě části - "Základy archeoreligionistiky" jsou historicko-teoretickým úvodem pro "Náboženství pravěkých Evropanů" věnované věrským systémům evropského pravěku a raného středověku. !Tuto knihu vřele doporučuji!

b

Obsáhlé dějiny Germánů od britského historika a archeologa Malcolma Todda. Obecná charakteristika etnika a dějiny jednotlivých kmenů. Původ etnika, jazyk, přírodní prostředí germánského osídlení, společenské uspořádání, způsob života, mytologie, kult, umění. Zemědělství a řemeslo. Vojenská organizace. Germáni a Římané... !Vřele doporučuji!

b

Unikátní dílo o germánských představách a zkušenostech s posmrtným životem je založeno na výkladu severského eposu Edda. Holger Kalweit je prvním badatelem, který nám předkládá zcela nový, revoluční, neortodoxní výklad tohoto eposu, dříve mylně považovaného za knihu legend a bájí. !Doporučuji!

b

Slovník mytologie germánských a severských národů. Knížka se soustřeďuje na rozlehlou geografickou oblast osídlenou v minulosti germánskými kmeny (pevninská Evropa, Skandinávie, Britské ostrovy a Island) a doplňkově se zabývá i Finskem, které do oblasti geograficky náleží. Hesla se zabývají prameny, z nichž se mýty rekonstruují, ale především jednotlivými božstvy a mytologickými postavami.

b

Svazek obsahuje tři drobné práce a Tacitův první velký historický spis, nazvaný Dějiny. Tacitovy spisy Život Iulia Agricoly, Germánie a Rozprava o řečnících jsou svým rozsahem zlomkem jeho literární činnosti, avšak svým obsahem jsou klíčem k poznání Tacitovy osobnosti.  

b

O boji králů a údělu spravedlivých aneb Kronika Franků (dějiny v deseti knihách) od tourského biskupa Řehoře představuje jedinečný pramen o historii francké říše 5. a 6. století. Díky svému rodovému zázemí (Řehoř pocházel z pokřesťanštěné, galorománské senátorské rodiny, která po generace zastávala vysoké světské i duchovní funkce) mohl nejslavnější francký spisovatel pronikat již od mládí do změti politických střetů, které ovládaly život ve francké Galii. Jako tourský biskup pak udržoval velmi intenzivní styky s místním duchovenstvem, vlivnými aristokraty i příslušníky městského patriciátu. Především pro tyto vrstvy se někdy v poslední čtvrtině 6. století rozhodl sepsat dějiny franckého království od jeho počátků až po jeho současnost.  

b

První souborná encyklopedie o archeologii Germánů, doby římské a stěhování národů u nás. V návaznosti na již vydané encyklopedie Keltů (J. Waldhauser) a Slovanů (M. Lutovský) přináší text jak soupis nejdůležitějších lokalit (pohřebišť, hrobů, římských táborů, sídlišť, depotů i ojedinělých nálezů), ale také přehled germánských kmenů u nás a jejich kmenové útvary, jednotlivé kultury a podobně. Text knížky je bohatě ilustrován včetně celostránkových obrazových tabulí a map. !Vřele doporučuji!

b

První kniha, která se snaží poodhrnout roušku nad temnou dobou stěhování národů v českých zemích. Hluboké změny a zmatky této doby hluboce zasáhly do vývoje celého kontinentu a připravily půdu pro vznik nové Evropy. Přesuny Hunů, Gótů, Franků, Alamanů, Durynků, Vandalů, Langobardů a dalších měnily tvář všech zemí, jimiž tato etnika procházela. Noví příchozí plundrovali rozsáhlé kraje, vybíjeli původní obyvatelstvo, ale také přinášeli nové kulturní prvky a tradice, které nakonec přispěly k zániku antických a pravěkých struktur. Kniha, vycházející z bohatých archeologických i písemných pramenů, chce čtenáři poskytnout představu o tom, jak se vyvíjela společnost a kultura v Čechách a na Moravě, na pomezí římské říše, v 5. a 6. století, v době, kdy se tato nejvyspělejší starověká říše hroutila a kdy vznikaly rané barbarské říše jako zárodky středověkých států, chce ukázat, jak se kulturní a společenské změny promítly do našich zemí i co obyvatelé českých zemí dali okolnímu světu. !Vřele doporučuji!

b

Autor seznamuje s neobyčejně vzrušující a dosud téměř neprozkoumanou historií tzv. Marobudovy říše, která se rozprostírala na našem území. Marobud, tak neobvykle znělo jméno germánského krále z kmene Markomanům, udávajícího rytmus dějin střední Evropy na samém přelomu letopočtů, tj. v časné době římské. Pomocí údajů o dalších historických postavách starých Germánů a prostřednictvím událostí, které se odehrály na sever od Dunaje a na východ od Rýna se autor snaží vylíčit historii a kulturu germánských kmenů. !Tuto knihu doporučuji obzvlášť pro ty, co se zabývají středoevropským germánským etnikem na našem území - ve starogermánštině zvaném ,,Baiohaimaz,,!

b

Dávným a dnes jen obtížně překonávaným nedostatkem české historiografie je fakt, že se přespříliš soustřeďovala na dějiny národní na úkor dějin evropských a světových. Proto nám dosud chybí původní práce o řadě klíčových momentů evropských dějin, a to dokonce i o tématu tak závažném, jako je epocha stěhování národů. Dílo brněnské historičky Jarmily Bednaříkové představuje tak první monografické zpracování této převratné epochy evropských dějin v naší odborné literatuře.
Počátek tohoto období klademe do 3. století n.l., kdy výrazně zesílil tlak germánských kmenů na slábnoucí říši římskou. Další mohutný impuls pohybu barbarských kmenů dali na konci 4. století asijští Hunové. Poté již následoval vír dramatických a skoro nepřehledných dějů, v němž se rychle střídala jména jako Vizigóti, Ostrogóti, Skirové, Alani, Avaři, Vandalové aj. Konec říše západořímské roku 476 znamenal uprostřed těchto zmatků jen málokým zaznamenanou epizodu. Až říše franská dokázala vnést alespoň načas do těchto násilím provázených dějů určitý řád.
Velkým kladem práce je to, že autorka se nespokojila jen s vylíčením barvitých a napínavých událostí, ale soustředila se též na skutečnosti, které rozhodovaly o dalším evropském vývoji: na šíření křesťanství, které se stalo základem celé evropské kultury, a na formování nového společenského uspořádání, feudalismu. Kniha určená pro širší čtenářský okruh, ale zakládající se na vlsatní autorčině badatelské práci, znamená jak velký přínos odborný, tak poutavý čtenářský zážitek.

b

Práce brněnské autorky, docentky dějin na Masarykově univerzitě, navazuje do jisté míry na její úspěšné Stěhování národů. Tentokrát se v ohnisku zájmu ocitá bezesporu nejvýznamnější i nejznámější z velkých etnik éry stěhování národů – Frankové. Pohled na dějiny tohoto národa, který zcela mimořádným způsobem ovlivnil běh evropských dějin, umožňuje vlastně zamyšlení nad samotnými kořeny dnešní Evropy. V centru zájmu J. Bednaříkové je především kultura a náboženství Franků. Centrální událostí, jedním z klíčových okamžiků evropských dějin vůbec, je křest franského krále Chlodvíka, k němuž došlo kolem roku 500 n. l.. Významu této události, jejímu místu v kontextu evropských dějin, četným otázkám a interpretacím s ní spojeným se v knize dostává zasloužené pozornosti. Ke slovu přichází hojnost dobových pramenů a dokumentů. Dalšími tématy jsou například sněmy franské církve a jejich význam, legendy, dědictví antiky v kultuře Franků. Kniha J. Bednaříkové představuje další podstatný příspěvek k poznávání kulturních a duchovních základů našeho kontinentu.

b

w